Pavouci v lidských obydlích – 12. díl

27.12.2017 | V posledním díle seriálu o našich pavoučích souputnících představím pavouka, jehož samce v bytě nejčastěji nacházíme právě nyní, koncem roku. Oním „Vánočním“ pavoukem je sice skrytě žijící, ale občas se na procházky vydávající snovačka domácí.

Samec snovačky domácí. Foto: Rudolf Macek

Snovačka domácí (Steatoda grossa)

Jak ji poznáme?

Snovačka domácí patří mezi naše větší snovačky. V těle může dorůst až jednoho centimetru, a když k tomu připočítáme nohy, nemáme před sebou rozhodně žádného drobečka. Hlavohruď i nohy jsou leskle hnědé, bez kresby a bez ostnů. Na hnědofialovém podkladu zadečku prosvětluje světlá až zlatavá kresba v podobě příčné světlé skvrny vpředu a tří trojúhelníkovitých skvrnek na svrchní straně zadečku. Samci mají nohy o mnoho delší než samice a zadeček o poznání svraštělejší.

Samec snovačky domácí má o poznání delší nohy a menší zadeček než samice. Foto: Rudolf Macek

 Kde žije?

S tímto druhem snovačky se můžeme setkat prakticky kdekoliv ve světě. U nás si vybírá skrytá místa v budovách a dalších lidských stavbách, např. sklepích nebo kanalizacích. Do bytů se dostává přes stoupačky nebo odvětráním spíží. Samice si spřádají na první pohled neuspořádané sítě, s jejichž důmyslností ale chytne jak lezoucí (např. mravence, stínky), tak i létající kořist. Dospělí samci si již žádné sítě nestaví, a tak se s nimi můžeme potkat, když putují po zdech našich bytů a hledají samičku.

Samice snovačky domácí. Foto: Rudolf Macek

Co umí?

Snovačky jsou nečekaně vyzbrojenými lovci. Jeden typ jejich žlázek, které u ostatních pavouků vyrábí pavučinu, u snovaček produkuje lep. Chytí-li se do sítě nějaký větší hmyz, snovačka se k němu postaví „zády“ a ze zadečku, s pomocí posledního páru nohou, na něj chrstne krůpějky lepu. Kořist se slepenými křídly nemá možnost úniku. Vše pak dovrší jedové kousnutí. Snovačka domácí umí prokousnout i lidskou kůži, ale její jed je, na rozdíl od její příbuzné – černé vdovy – pro nás zcela neškodný.

Typická kresba snovačky domácí: světlý podkovovitý pruh na přídi zadečku následovaný třemi trojúhelníkovitými skvrnami. Foto: Rudolf Macek


Autorem textu je Petr Dolejš ze zoologického oddělení Přírodovědeckého muzea Národního muzea

Kam dál:

Pavouci v lidských obydlích – 11. díl

Pavouci v lidských obydlích – 1. díl

(per)